Byl to 7. leden. To datum si presne nepamatuji, ale muj facebook messenger ano. Ten uklada vse, a tak muzu napsat s naprostou jistotou, ze presne toho dne jsem se virtualne seznamila s Julii. Ten den jsem pri probuzeni vstala asi levou nohou, protoze cestou do prace jsem si stezovala na zimu, na skaredy pocasi, a na tramvaj, ktera zrovna nejela. Velmi rychle na to jsem absolvovala "studenou sprchu". Bylo to ve chvili, kdy se mi do rukou dostal clanek s titulkem: "mlada, krasna, rakovina". Okamzite jsem se probrala a citila se provinile. Neni tomu totiz davno, kdy i ja malem resila neco podobneho. A prave proto se me tento pribeh dotkl mozna vic nez vetsinu jinych devcat. Zkratka a dobre jednoho dne na bezne gynekologicke prohlidce vam pan doktor oznami, ze mate rakovinu, anebo jako tomu bylo v mem pripade, ze to nelze vyloucit. Urcite ale mnohem horsi je ta jistota, ze tomu proste tak je. Tak trochu neco jako blesk z cisteho nebe, ktery absolutne necekate, na ktery vas nikdo nepripravi. Jednoduse nechapete. Nevim presne, jak bylo Julii, ale umim si to velmi zive domyslet. Rikate si, ze to je snad nejaky pitomy joke. Bohuzel neni. Vubec nevite, jak v dane situaci reagovat. Neboli ja to nevedela. Nejak jsem porad nemohla pochopit, jak to ze neco takoveho bych mela resit ja. Mne se prece tohle netyka. Nevim, odkud bereme tuhle jistotu, ale jsem presvedcena, ze presne tohle se v dane chvili honi v hlave nam vsem. Zkratka, pokud jsme mlade a zdrave, povazujeme zdravi za neco tak samozrejmeho, ze jediny, co mozna trochu resime, je, co si oblect rano na sebe. Presto statistiky hovori jasne a nekompromisne. Konkretne rakovina delozniho cipku se tyka tolika mladych devcat. Tahle krasna modelka se rozhodla o tom psat, aby tak pomohla a dodala odvahu ostatnim holkam, a mozna i sama sobe. Je proste skvela. Julie to mela milionkrat horsi nez ja. Ja si jenom odlezela dva dny v nemocnici, jedna malicka operace, a par pravidelnych kontrol. Ovsem to, jak se s tim poprala ona, je neco fantastickeho. Ted uz vim, ze rakovinu lze porazit. Lze to pretrpet a prezit. Lze zvitezit! Zalozila si dokonce stranky na facebooku, kde pise prave o tom vsem, cim si musela projit. Jedna z veci, ktera ji pomohla k vitezstvi, byla prave moda a laska k ni. Pomohla ji utect a zapomenout. Snad se mnou budete souhlasit, kdyz reknu, ze prave ta psychika je mocna carodejka a dokaze i zazraky. Je tomu par dni, kdy jsem cetla Juliin status: Zdrava! Zvladla to. Dokazala to. Diky Julii ted vim, ze kdybych ja nebo nekdo blizky musel celit necemu podobnemu, tak ze v prve rade je treba zahajit boj! Nikdy se vsak nevzdavat! K memu prekvapeni jsem se zacala o toto tema vice zajimat prave az po "setkani" s Julii a jeji fanpage "Brave hope". Julie poukazuje mimojine na to, ze se u nas o tomto tematu vubec nemluvi. Proc? Mne se neptejte. Snazi se to zmenit, a rekla bych, ze se ji to celkem dari. Timto clankem bych ji chtela vyjadrit svuj velky obdiv a jedno nesmirne velike Dik!
Žádné komentáře:
Okomentovat